29. 4. 2015
Bylo se na co dívat
Jednoho dubnového rána se sešla skupinka zvědavců u brány Ateliérů Zlín. Náš průvodce, pan Jiří Novotný, zpočátku vzpomínal na všechny důležité milníky ateliérů. A tak už víme, že se tady za války ukrývali někteří „nežádoucí" režiséři, po válce se tu točily celovečerní filmy a v dalších letech zde převládla tvorba především pro děti. Navštívili jsme také některé studiové prostory a natáčecí halu se spoustou rekvizit a také s povídáním, co všechno se zde natáčelo v minulosti i před blízkým nedávnem. Jo, a taky jsme si mohli ošahat loutky Pata a Mata, kteří jsou zde také "doma" apod...
Pak nás čekalo něco pro většinu zatím nevídaného. Mohli jsme totiž navštívit i rádio, které má v prostorách ateliérů sídlo. A to vše v „plném proudu“ a za živého vysílání. Moderátorka za mikrofonem obklopena celou hordou zvědavých hlav a také několika vozíčkáři „ani brvou nehnula“ a klidně vysílala zprávy a mixovala hudbu. My samozřejmě se zatajeným dechem zase ani nedutali a nehnutě vše pozorovali.
V rámci prohlídky jsme měli možnost také zhlédnout v místním „kinečku“ průřez zdejší tvorbou (Válka hraček, ukázky jak se točil film Baron Prášil, ukázky z filmů žáků zdejší filmové školy a spoustu dalších).
Bylo se na co dívat.
Tomáš Vuki Šácha
