Tábor zvěrokruhu - Handicap Zlín
Nacházíte se: Nástěnka / Letní tábory

Tábor zvěrokruhu

16. 8. 1999

Kde oživl Golem...

 

14. – 28. srpen 1999, rekreační středisko Jestřebí

Letní podvečer, jen pár chvil po zatmění Měsíce. Na skupinu tajemných postav padá šero. Odněkud zaznívá hudba, stromy šumí, nikdo se napětím ani nehne. Až blikotavé světlo přinesených pochodní odhaluje tyto postavy.

Ano je to on, císař Rudolf II., a jeho početná družina, která se díky vyjímečné konstalaci hvězd ocitla mezi námi: Magistr Kelley, hraběnka Stradová, maršál Roosworm dokonce i slavní hvězdáři Tycho de Brahe a Johanes Kepler. Ale proč císař tolik křičí? Co že to chce po usměvavém muži naproti sobě? Kdepak, ani Alessandro Scotta, dvorní alchymista, nedokáže vyplnit císařovo největší přání sám. Bude potřebovat pomocníky, hodně pomocníků ...

Johanes Kepler předává poselství a načíná tak dlouhou pouť za něčím, co se zatím ztrácí v mlhavém oparu. Po několika okamžicích lidé zjišťují, co že drží v rukou. Je to Zodiak, čili zvěrokruh. Ten je zatím prázdný, je třeba ho doplnit. Ale jak? Určitě to nebude lehké.

Hned první den napovídá, že cesta bude trnitá a nerovná. Je to den pod nadvládou znamení lva, proto se celý císařský dvůr i se svými pomocníky ze současnosti utkává v lítém boji o titul Lev salónu. Přichází na svět též pravé rodové erby všech přítomných rodů. Přímo před očima roste alchymistická dílna. První úkoly byly zvládnuty, dostává se nám tak i zasloužené odměny, prvního dílu Zodiaku. Ještě jich chybí jedenáct. A co přijde až Zodiak doskládáme? A co když nezískáme všechny jeho díly?

Další den vítá císaře jeho družina bujarými pokřiky a Rudolf II. nechává vylovit své rybníky na počest vládnoucího souhvězdí ryb. Den ryb je zakončen halasnou pekelnou hudbou návštěvníků elektrické budoucnosti. Stejně rušné je i následující ráno ve znamení raka: vše se děje pozpátku, pozpátku zpívá, zdraví naopak atd. navíc se odehrává račí zápas. A protože je císař náruživým sběratelem, nemůžeme si odpustit ani návštěvu nedalekého muzea tisíce a jedné věci.

Hvězdy se spojují na nebi do souhvězdí kozoroha, a toť je čas nejpříznivější pro nahlédnutí do alchymistických dílen, kdy jsme vyráběli obličejové masky, kaleidoskopy a ruční papír. To je však jen předznamenáním toho největšího, co má přijít: dojíme mléko od opravdového kozoroha.

Znavené osazenstvo dvora císařského rádo přijímá vodní hrátky, privilegovaným vodnářům se dostává práva masáží, ostatní musí vzít zavděk dalšími hrátkami "vodnářskými" a chvíli nato posezením u plápolajícího ohně s mnoha tóny sladkých dřev.

Vodnář předá vládu býku a my zažíváme velké klání - přeslavnou býčí koridu - s krocením, slávou i napětím, které k události tohoto druhu neodmyslitelně patří. Po koridě následoval bujarý běh ulicemi, úprk před supícími býky.

Další východ Slunce doprovází vskutku neobvyklý úkaz na obloze. V jediný okamžik se totiž střetávají ascendenty berana a štíra. Privilegovaní, tzn. ti, kteří jsou v tato znamení narozeni, užívají práva lazebnického, ale co je důležitější, objevuje se mezi námi šest štírů. Ty jsme nuceni ovládnout - a nakonec se nám to i daří. Se západem Slunce přichází okamžik dlouze očekávaný. Lidé skryjí své tváře za tajemnými maskami a nechávají se oddávat proudem kouzel a magie Plesu tajemných tváří. Svíce, napínavá hudba, trochu strašidelné divadlo nikomu na odvaze nepřidávají. O co hůře se poté vychází za tmy na stezku za kameny mudrců? K cíli této noci však nakonec dorazili všichni.

Astrální znamení střelce přichází na řadu devátý den hledání tajemství zvěrokruhu a pověsti tohoto souhvězdí nezůstáváme nic dlužní. Lidé střílí seč jim síly stačí - luky, šípy a další střelné zbraně ani na chvíli nezahálí. Po dlouhém přemlouvání se císař uvolí a nechá svému lidu čas a prostor pro pozorování kouzel z jeho zábavné skříňky, která září a vydává zvuky a hlasy.

Opět naše sídlo osiří v den, kdy vládnou blíženci. Vedou nás k návštěvě cizích panství a také nám ukazují jak správně vyrábět ruční papír. O to je vše tento den zajímavější, že jsou naše ruce ve dvojicích svázány. Takto spojeni vykonáváme a procházíme bez přestání vše - cestu, jídlo, prohlídky, odpočinek ...

I přes drobné problémy s císařskými kočáry se tato výprava zdařila a my mohli na nebi pozorovat zkřížení drah znamení vah a panny. Císařský dvůr si snaží na svou stranu naklonit misku spravedlnosti, misku vah věhlasného soudu. Dopadl dobře (všichni přežili). S o to větším nadšením mohli všichni vyrazit do náruče rytmické a taneční panny. Tanec a zábava s tím spojená neutuchá dlouho do večera a všichni se touto pannou nechávají rádi unášet.

Dvanáctý den je Zodiak zcela zaplněn a objevuje se záhadný muž, Rabi Löw. Obřadem zhmotnění energie se lid přiblíží k cíli dlouhého putování. Spojením významu indicií pak namíříme přímo k tomu, na co jsme tak dlouho čekali.

Je obrovský až se tají dech, oči jako žhavé uhlíky a z hrudi stoupá hustý dým. Není pochyb, že to je muž z hlíny - Golem, za kterým Rudolf II. i se svým dvorem vážili takovou cestu. Cestu, v níž jsme jim tak moc pomohli. Jako odměnu za strastiplnou cestu přináší Rabi Löw každému dárek, malého Golema. Spojeni v kruhu ještě si připijíme z poháru společně elixír lásky. Tím je poselství minulosti naplněno, Golem nalezen a dvořané se mohou vydat zpět do své doby...

Stejně tak i my do svých domovů. Zhasnou hvězdy táborových dní, zmizí Zodiak i alchymistická dílna, ale oči Golema, ty budou svítit dál. V každém z nás, v každé vzpomínce...

Tomáš Chico Hlavica

 

Zvětšit