30. 8. 2001
... hodně jiná škola
"A co budeš dělat po táboře?" ptáme se jednoho z účastníků letního pobytu na Jitřence v roce 2000. "No to je přece jasné. Budu se těšit na další," dostává se nám jednoznačné odpovědi a já ani na chvilku nepochybuji o tom, že to dotyčný myslí vážně.
Tato situace se mi vybavuje o necelý rok později - při příjezdu na známé místo v Jestřebí. Všichni jsme byli na začátku trochu napnutí, otázka typu "Jaké to letos bude?" určitě napadala nejednoho z řad dětí a vedoucích. Tajemství nezůstalo zahaleno tak dlouho jako loni, úvodní ceremoniál jasně naznačil, co bude letošní náplní. Na improvizované pódium totiž přiběhla dosti zvláštní skupina lidí. Fotograf, fotbalista, hokejista, rugbysta, kuchtík, tanečníci, kouzelník, vynálezce, klauni, uklízečka a mnoho dalších. Nad tímto chaoticky vyhlížejícím sdružením se jako vůdce tyčil nepovedený pravnuk J. A. Komenského, který všechny přihlížející slavnostně přivítal ve škole zvané Vysoké učení všemožného.
O prázdninách chodit do školy? Tahle věta možná zpočátku některé trochu vylekala, ale mnozí rychle vytušili, že to nebude škola nikterak nudná ani obyčejná, a že učení v ní bude jedna velká pohoda. Světlo světa spatřil tajemný Labyrint, kterým se měli studenti prokousat až k vysněnému Ráji srdce. Běh Vysokého učení všemožného nabral na otáčkách v momentě, kdy byla zahájena výuka v jednotlivých předmětech, dílnách, či chcete-li workshopech. Nyní přijměte pozvání k jejich prohlídce:
Fotbalista - hned na začátek něco pro sportovce, ale ukázalo se, že nejen pro ně. Uplatnil se zde každý, komu se podařilo kopnout do míče; borci a borkyně z řad vozíčkářů tvořili neprostupnou zeď v podobě brankářů.
Tričkař - výuka několika technik, jak vyzdobit jednobarevné tričko. Kdo chtěl, maloval, ale ve stálé permanenci byla i tiskátka, nezahálel ani sprej. Výsledky stály zato a domácí trička se určitě už teď ve skříních třesou před tvorbychtivými umělci.
Masér - masáže několika druhů, především však hlavy a obličeje. Studenti je mohli nejen podstoupit, ale hlavně se je naučili správně provádět.
Kouzelník - tajemný workshop, který udělal z přihlížejících začínající mistry magie. Zmizení skleničky, záhadné spojení přepáleného provázku či propadnutí mince skrz kovovou destičku - tato kouzla se mohli studenti naučit provádět.
Květinář - nešlo ani tak o květiny, ale o to vyzdobit nudně vyhlížející květináče a přeměnit je v originální výtvor. Podařilo se, v květináčích z tohoto workshopu se bude určitě skvěle vyjímat i ten nejobyčejnější kvítek.
Alchymista - další z dílen, která přilákala už jen svým názvem. Studenti pronikli do tajů chemických roztoků a podařilo se jim také vytvořit krásné krystaly.
Minigolfista - kdo si potřeboval odpočinout od všemožného tvoření, dočkal se zde. Nejprve nácvik odpalování, potom si každý naostro vyzkoušel projet minigolfovou dráhu, ve které nechyběly ani takové nástrahy jako roura, síť nebo spirálové bludiště.
Aerobik - chlapecká část studentstva byla nejprve trošku zděšena, pak ale i oni přišli na chuť krásám aerobiku a s vervou si zacvičili pod dohledem zkušených trenérek.
Koláže - workshop, ve kterém platil známý slogan "Fantazii se meze nekladou". Za své vzalo asi půl tuny novin a časopisů, ale výsledné koláže stály za to.
Akvarista - vytvořit zdobené akvárium i s nějakou dravou rybou, to byl úkol akvaristů. Rybičky byly jako živé a ve vyzdobených miniakváriích se musely cítit jako ... ryba ve vodě.
Modelář - snem každého malého kluka je postavit si letadlo. Zde se ukázalo, že stvořit letoun, který úspěšně překoná i nějaký ten metr ve vzduchu zvládne úplně každý.
Barman - kdo měl někdy chuť namíchat si chutný nápoj či drink, určitě rád navštívil tento workshop. Účastníci se naučili připravit několik druhů koktejlů, takže na příští oslavu narozenin jsou náležitě teoreticky i prakticky vyzbrojeni.
Kuchtík - jedna ze dvou dílen tohoto druhu; zde se začínající kuchaři naučili táborákovou specialitu, pečené hady. Stačí trocha těsta, soli a pár šikovných rukou.
Bojová umění - odvětví pro drsné bojovníky a odvážné bojovnice. O nějaký ten chvat či kop se pokusili mnozí a do boxovacího pytle udeřili pravými boxerskými rukavicemi úplně všichni. A dívky se učily sebeobraně pro případ nouze.
Vizážista - workshop pro všechny manekýnky a fintily. Mladé dámy odcházely
s make-upem, za který by se nemusela stydět ani Julia Roberts, pánové se zase pyšnili tetováním, které by jim záviděl i samotný Rambo.
Rámař - místo pro uplatnění šikovných rukou. Každý mohl obyčejnou fotku změnit na orámovaný obrázek. Všichni si zároveň odnesli nápad na pěkný dárek.
Vynálezce - zde se vyřádili ti, kterým v žilách koluje Edisonova krev. Nepřeberné množství součástek a materiálu se pomalu měnilo na promyšlené vynálezy a domácí pomocníky.
Bylinkář - zasvěcení do tajů všemožných bylin a lektvarů z nich následně uvařených. Babky kořenářky a dědci kořenáři se určitě neztratí ani v dnešní době.
Zálesák - prvkům zálesácké abecedy se studenti naučili právě zde. Navíc si odnesli důležitou věc pro chvíle nouze, krabičku poslední záchrany.
Herec - každý si vyzkoušel, jaké to je hrát divadlo. Představili se nám Šmoulové, postavy z Popletené pohádky, Sněhurka a sedm "krvaslíků", Pobřežní hlídka, Mrazík po padesáti letech a Parodie na poradu vedoucích.
Předchozí workshopy absolvovali úplně všichni, na řadu ale přišly i předměty volitelné, jejichž náplň byla o něco bohatší.
Kuchař profesionál - vaření v Setonově hrnci bylo pro mnohé úplnou novinkou; horké kameny pod zemí dokázaly ukuchtit opravdové lahůdky.
Hlava otevřená - zde se sešla skupina intelektuálů, která se rozhodla bádat nad těžkými rébusy a hádankami.
Fotograf - něco, co se hned tak nevidí: mladí fotografové si vlastní snímek sami vyvolali a přeměnili jej na opravdovou fotku.
Mažoretky - nácvik společného vystoupení mažoretek, kterým následně tato skupina uchvátila přihlížející publikum.
Tanečník - taneční hodiny pro začátečníky i pokročilé v doprovodu zkušených tanečních mistrů a několika stylů klasické hudby.
Voják - vojenská akademie vyškolila mladé obránce národa, naučila je správnému vojenskému nástupu a pochodovému kroku. Nakonec jsme byli svědky ostrého útoku granátníků, kteří i přes dýmovou clonu dokázali zahnat svého soupeře.
Mimo workshopy soutěžili studenti v mnoha dalších disciplínách o body, díky kterým se jejich družstva posunovala Labyrintem světa až k Ráji srdce. Proběhlo pohánění pneumatik, běh s lavórem, lyžaři, hledání klíče k trezoru, hra zvaná Kramlíkovka, probíhání deseti bran, akcí pro diváky byla Velká pardubická, stavěly se pyramidy z obrovských krabic, těžkou zkouškou byla chůze s vrávory, objevily se i mumie. Družstva se složitě přesunovala ve hře Soplouch, mozky se zapotily při Šifrované a Barevných obeliscích, souhra se ukázala při Hopsáku, Nosítkách a Petboardu. Zajímavá byla i Chuťovka, při hrách Bublifuk a Tunel se vyřádili nejen děti, ale i vedoucí.
Nedílnou součástí táborového dění byly večerní programy. Velkou popularitu si získala Tančírna s africkými domorodci, Indiány a Jožkou Černým, vystoupili hosté z K Bandu s božským Kájou G., konala se i hra o částky neskutečné výše - Chcete být melounářem? Dále jsme se zúčastnili konference na téma Nové živočišné druhy, proběhl táborák, letní kino s bonbónkem v podobě Klubu náročného diváka, velkým hitem byla módní přehlídka a soutěž Kokos 2001 o nejnetradičnější pokrývku hlavy. Trochu strachu jsme prožili při stezce odvahy, pobavil nás Receptář a přehlídku večerních programů uzavírá aukce, obchod a všemi netrpělivě očekávaná diskotéka.
Indexy všech studentů se nakonec naplnily zápočty, družstva se dostala až k cíli cesty - do Ráje srdce. Tečkou za Vysokým učením všemožného byla slavnostní Promoce, při které byli absolventi promočeni a vzpomínání na společně strávené chvíle při promítání. Ani se nechtělo věřit, jak rychle dva týdny uplynuly, ostatně tak, jako pokaždé. Věcí, která nám bude tento tábor připomínat je klíč k Ráji srdce. Ten klíč, který si všichni doma pověsí na zeď, ale hlavně klíč pomyslný, který vždy otevře bránu vzpomínek.
Tomáš Chico Hlavica
