24. 11. 2004
Jak přehrát osm táborových zpěvníků
Myslíte, že se nedá za jedno pošmourné odpoledne, kdy se venku „čerti žení“, obehrát osm našich táborových zpěvníků? Věřte nebo ne, dá. O tento unikátní rekord jsme se pokusili opět v rámci tradičních „zpievankových“ setkání u kytar, chřestidel a dalších hudebních nástrojů na Domově mládeže zvaných „Kytarový mara-tón“.
…jede, jede mašinka, kouří se jí z komínka, jede jede do dáli, veze…
Někdo se veze trolejbusem, někdo autem, někdo pěškobusem, ale všichni mají stejnou cestu ….
...veď mě dál cestou dlouhou, veď mě dál
až k…..5.Domovu mládeže, kde jsme se v sobotu 21.11.2004 scukli k odpolednímu kytárkování. Ještě jsme si ani nenachystali židličky a už po celé místnosti zněly známé i neznámé songy, které vycházely z kytár našich umělců, jimiž Aleš Ch. a Lenča S. určitě jsou.
… když máš radost a víš o tom zatleskej...
tleskáním, luskáním, broukáním,ťukáním a spousty dalšími nápaditými zvuky jsme vytvářeli skvělou a jedinečnou kapelu. Zapojil se zkrátka každý
… nám se daří nám se daří…
a stálo to za to. Po krátké pauzičce, ve které jsme dočerpali novou energii, se ďábelských strojů (kytárek) ujala i mládež, tedy my, tedy Mára Gougela a Míša Zubík. Zalíbilo se jim to natolik a šlo jim to tak dobře, že už kytárky nepustili z rukou. Nechyběla ani pěvecká soutěž ve kterých „na prkna, která znamenají svět“ vystoupila i naše nejmladší elita (věkový průměr 4,5 roku). Za svůj bravurní výkon si každý zasloužil sladkou odměnu. Prostě a jednoduše Superstar hadra. Pomalinku ale jistě se blížil konec
…ej bože můj, nechce se domů, ej bože můj…
pár písniček na závěr, uklidit židličky, sbalit si saky paky a jde se domů…
...skončili jsme jasná zpráva…
Tahle akce se opravdu podařila.
…když se podaří, co se dařit má…
to bylo přesně to, co byste od handicapácké akce čekali.
Poznali jste všechny písničky? Né? Tak to musíte určitě příští rok přijít. Budeme se móc těšit.
…Terka*Marty*Lídý* (TerMaLid)
