Sami se aktivně podíleli na terapii zážitkem a pochopili, že i cesta může být cíl.
"Motto akce I cesta může být cíl nás provázelo celý týden," vysvětlil předseda sdružení Aleš Chudárek. "Před odjezdem jsme měli v plánu využít k přesunům různé způsoby dopravy, což jsme splnili," doplnil Chudárek. Devět vozíčkářů, tři zrakově postižení a dalších deset postižených mládežníků odstartovalo svou cestu v sobotu 15. července v Otrokovicích na nádraží, někteří z nich jeli poprvé vlakem. První společně strávený večer si sbalili batohy očekávání. Do kapsy levé ukryli své obavy, do pravé svá přání."S odstupem času se poznalo, jestli levá kapsa zůstala plná, či nikoliv. Většinou se nám ji podařilo vyprázdnit," uvedl odborný asistent Robert Chochruň.
Ke svým výletům využilo sdružení různé způsoby dopravy. Vyzkoušeli si cestu vlakem, projeli se lodí po Máchově jezeře či autobusem Českým rájem. Zdolali na raftech řeku Jizeru, vyjeli lanovkou na Ještěd, někteří zažili jízdu na tobogánu. Tato terapie zážitkem jim pomohla překonat bariéry. Bariéry mezi zdravými a postiženými lidmi. Pomohla jim posílit sebevědomí a pozitivní pohled na svět. "Pobyt měl úplně jinou formu, než jsme byli zvyklí doposud na běžných letních táborech," uvedl nevidomý Juraj Danko, student ze slovenské Nitry. "Nejvíce se mi líbilo v Mladé Boleslavi ve Škodě Auto muzeu, kde mají komentáře v Braillově písmu," doplnil Danko. Všem účastníkům zájezdu přišla nová forma pobytu velmi atraktivní. Zcela nové pojetí tábora připravilo do budoucna vhodné podmínky pro vznik tradice.
GABRIELA TSCHIEDELOVÁ
|
|
