3. 10. 2003
PPV - podzimní potáborová víkendovka
Letošní víkendovka „potáborovka" se odehrávala na stejném místě jako samotný tábor a proto byla už tak skvělá atmosféra ještě více nostalgickou. Po příjezdu do Vizovic jsme se ubytovali a hned se jali „klábosit", vzpomínat a radovat se ze shledání. Po večeři následovalo to, na co se všichni těšili nejvíc: MEGAVZPOMÍNKOVÁNÍ aneb táborové promítání. Prohlídli jsme si několik set obrázků, pořádně se nasmáli, ale protože do večerky ještě nějaký čas zbyl, hajdy ke kytaře a zpívat a zpívat. Pohoda večer.
Druhý den ráno hurá na rozcvičku! Ranní kopaná a vybíjená všechny jaksepatří probraly a my se, už bez zívání, vydali na snídani. Posilnění bylo důležité, protože tolik suprových her bychom bez energie těžko zvládli. Rozdělili jsme se do oddílů a v těch se vydali motat pavučinky štěstí (no pomotali jsme se dohromady dokonale). A co víc, rychle do lesů vytvářet lesní skřítky „Podzimníčky", sbírat žaludy, navlíkat listy, které napadaly v desítkách barev ze stromů. Výroba skřítků nám zabrala celé dopoledne, ale stálo to zato. Stejně jako odpoledne, kdy jsme „bleskovkou" loupali ořechy na čas (a taky je jedli), protože začalo pršet, přemístili se do sálu a zde sehráli mač století v pinkání asi 100 balónků. Pak jsme se trošku uklidnili kreativní činností, to když jsme ve skupinkách vymýšleli a připravovali své příběhy do večerní Černé hodinky.
Nikdy jsme to ještě nezažili, proto jsme se i trochu báli. Přispěly k tomu i vydlabané svítící dýně, svíčky, které jsme zažehnuli v místnosti a hlavně tajuplné příběhy, které vynikajícím způsobem mohly zakončit den. Ale ono ne, ještě přece diskotéka! Bez ní by se poslední večer na nějaké vícedenní akci snad ani nemohl obejít. Jen škoda že byla tak krátká...
Poslední den jsme vyplnili výrobou přírodní podzimního ježka, který nám dnes zdobí květináče na památku. Po obědě za hustého deště následoval bohužel odjezd. Až teď když to píšu, nemůžu uvěřit, kolik skvělých zážitků se vešlo do jednoho víkendu. Díky za něj!!
Veronika Řiháková
