1. 9. 2014
Letní tábor v komixu
Hola hej! U Tutatise, jmenuji se Asterix a rád Vám vylíčím příběh, jenž se skutečně stal. Jednoho krásného dne kdesi v daleké Gálii byla jedna malá vesnička. Ta žila svým vlastním životem dobře ukrytá před slídivými zraky Římanů. Když se tady člověk na chvilku zastavil, slyšel dusot Obelixe, který si šel ulovit už třetího divočáka ke svačině, bublání kotlíku druida Panoramixe, skřípání loutny Trubadixe a všude byla cítit vůně parfému parádnice Falbaly. Pro místní to byl den jako každý jiný. Když v tom najednou hlídka na palisádách zahlédla v dáli legii Římanů. Rychle jsem sáhl po malé skleničce u pasu, kde nosím kouzelný nápoj – ale NE! Sklenička byla prázdná!! Podíval jsem se po svých kamarádech a pak jsme se společně rozběhli za druidem Panoramixem, aby uvařil v kotlíku další.
Už už se chystal Panoramix sílu dávající nápoj dokončit, v tom se však ozvala rána a okolí zahalil hustý dým!
Co se to stalo? Galští bojovníci a obyvatelé vesničky zmizeli a místo toho před námi stáli cizí lidé rozpačití a zmatení stejně jako my. To oni to způsobili! Nešťastnou náhodou vtrhli k nám do komixového světa. Ale co teď s nimi? Kdo bude bránit vesnici, když galští bojovníci zmizeli? A druid Panoramix se jakoby celý proměnil, byl celý mimo sebe a hlavně ZAPOMNĚL, jak se dělá kouzelný nápoj!
Co teď?!? Naštěstí tito lidé, prý nějací táborníci z Handicapu, souhlasili, že nám pomohou vše napravit. Odhodlali se stát pravými Galy, což neznamená se jen jako Gal oblékat. Hlavně museli prokázat, že si zaslouží nosit na svém oděvu galská ocenění zvaná GALIXY. Postupně se jim dařilo úspěšně získat jeden GALIX za druhým. Galix-Silix je přiměl prokázat sílu a výdrž, Galix-Talentix předvést svůj talent v oblasti tance, zpěvu, malby a Galix-Rozumix potrápil jejich bystré hlavičky, přiměl zapojit rozum a důvtip.
A jak to dopadlo? Ano, stali se pravými Galy. To ale nevyřešilo náš největší problém, kterým byl pomýlený druid Panoramix. Stále nedovede dovařit kouzelný nápoj. Bez nápoje se Římanům ale neubráníme.
Proto jsem pátral, slídil, dumal, a nakonec ve starých knihách vyčetl, že kouzelnou moc může druid získat zpátky pouze v nové vesnici. Rozhodli jsme se tedy novou vesnici postavit. Jenže já tvrdil, že vybuduji vesnici nejrozsáhlejší, Obelix se zase vychloubal, že on to zvládne nejrychleji, a Falbala tvrdila, že její bude ta nejkrásnější. Nu, tedy rozhodli jsme se rozdělit a se svými družinami MODRIXEM, ZELIXEM a RUDIXEM vytvořit každý vesnici svou. Sám Panoramix pak rozhodne, která je ta pravá. V Gálii se území pro vesnici zabírá pomocí MAGIONŮ. A tak o ně začal lítý boj, kde bratr neznal bratra, sestra neznala sestru a poblázněný Panoramix neznal nikoho. Soutěžilo se nejen o území, ale také o povolení mít ve vesnici např. sýpku, krčmu, most, prak, únikovou cestu a další. Většinu soubojů navíc znepříjemňovali Římané, vybaveni svými velkými štíty, mokrými houbičkami a jinými zákeřnostmi.
Čas šel dál a družiny byly nuceny účastnit se i galských her a pokusit se tak získat Magiony a hlavně povolení na stavbu zbrojnice. Samotný Julius Caesar nás postavil proti svým nejlepším centurionům a hladovým šelmám z Říma. AVE CAESAR! Magiony i povolení jsme vybojovali. Dále se družiny trápily například stavbou dvoukoláku na přepravu slaměných balíků, musely postavit tu nejvyšší strážní věž, dokonce postavit plavidlo a plavit se přes rozbouřené jezero a překonat spoustu dalších překážek. Dobrodružství číhalo doslova na každém kroku.
Ale aby se neřeklo, že se Galové neumí bavit a veselit – večer se konala VODIX ŠOU, kde se ukázalo, kdo již má potřebné znalosti a koho je ještě potřeba trošičku zalít, aby znalosti povyrostly. Jiný den byla tradiční opékací slavnost a dvakrát dokonce taneční veselice. Sem tam se družinám naskytla možnost získat chutné a lahodné MŇAMIXY – vzácné galské pochutiny.
Jakmile galské družiny získaly dost Magionů na stavbu vesnice, zavolaly druida, aby rozhodl, ve které vesnici bude žít. Ale Panoramixovi se žádná z vesnic nelíbila. Té chybělo opevnění, ta neměla sýpku; prostě žádná z vesnic nesplňovala všechny požadavky pravé Galské vesnice. Všichni jsme dali hlavy dohromady a nakonec se rozhodli postavit vesnici jednu – společnou. A k té jsem se spolu s Obelixem, Falbalou a Panoramixem také vypravil. Družiny s námi však nemohly pokračovat do nové vesnice, nemohli jsme riskovat, že se kvůli nim náš druid neuzdraví, museli jsme se tedy rozloučit. Bylo mi upřímně líto nechat naše spolubojovníky před branami nové vesnice, ale do našeho nového komixového světa už znovu nemohli. Již cestou k vesnici se našemu druidovi dělalo lépe a lépe. Doslova se před očima měnil zpátky v našeho starého známého Panoramixe a co hlavně!! VZPOMNĚL SI, jak se dělá kouzelný nápoj. VESNICE BYLA OPĚT ZACHRÁNĚNA!
To je konec příběhu „Asterix, Obelix a komix“. Letošní tábor ve Vizovicích jsem si maximálně užil a budu na něj dlouho vzpomínat. Děkuji Vám všem, že si z tábora odnáším spoustu zážitků, dobré nálady a úsměvů.
I při psaní těchto řádků mi ještě v uších zní „ASTERIXI, OBELIXI, U TUTATISE! – MYYY JDEME!“
Majkl Asterix Zubík
Videoklip z tábora Asterix, Obelix a MY na You Tube - ZDE
